Americký versus čínský sen
2. 12. 2018
Přináší vzdělanost opravdu vyšší šance na dosažení nadprůměrných příjmů nebo je majetková a společenská nerovnost spíše záležitostí původu? Sociální studie zabývající se průzkumem ekonomicko sociální mobility napříč celým světem ukazují na souvislosti mezi vzdělanostním potenciálem a příjmovým růstem.
Nejbouřlivější vzestup ekonomické mobility zaznamenala v minulosti Čína. Boj s chudobou přinesl výsledky: podle údajů Světové banky se podařilo snížit od roku 1981 do roku 2013 podíl lidí žijících v extrémní chudobě z 88% na pouhá 2%.
Hospodářská mobilita v Číně však klesá, podle výzkumu jsou na tom lépe děti ze sedmdesátých let než ty narozené v osmdesátých letech. Co je příčinou tohoto poklesu? Podle některých odborníků za to může nerovnost v přístupu ke vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním mají vyšší platy, ale nejlepší vysoké školy si mohou dovolit jen studenti z dobře situovaných rodin. Proto také čínské děti z majetnějších rodin dosáhnou sedmkrát častěji na vyšší stupně příjmového žebříčku než ty z chudobných poměrů.
Odborníci se domnívají, že jednou z cest, jak zvýšit mezigenerační ekonomickou mobilitu, je usnadnit migraci z venkova do velkých měst. Nejchudší jsou totiž obyvatelé venkova, který nenabízí tolik pracovních příležitostí. I zde existuje korelace mezi kvalifikací a výškou příjmu.
Nedávná studie porovnávala ekonomickou mobilitu dětí narozených v osmdesátých letech v USA a Číně. Americké i čínské děti narozené v pětině rodin s nejnižším příjmem mají přibližně stejnou šanci dostat se v dospělosti mezi nejmajetnější vrstvy. Americké děti z nejbohatší příjmové pětiny však mají o hodně menší šanci zůstat na vrcholu i v dospělosti oproti svým čínským protějškům.
Zajímavé je, že i v USA má nízká mezigenerační mobilita stejné příčiny, tj. omezený přístup ke vzdělání. Na studium prestižní vysoké školy dosáhne jen malé procento studentů z nejchudších vrstev, zatímco z horní příjmové pětiny se pochlubí vysokoškolským diplomem každý druhý studující.